Sedlo jsem si zabalil zvlášť, a tak mi jediné zbylo. |
neděle 25. října 2015
První dny bez kola
Aloha. Po krásném, asi třicetihodinovém výletu s dvěma přestupy a spoustou zajímavých zkušeností ze zákulisí letištních hal, překládek nadměrných zavazadel a po prvních kilometrech v autě s automatickou převodovkou, jsme se ubytovali. Bohužel zatím bez kola. Snad dorazí zítra. Nezbývá tedy než trénovat plavání v příboji, které se podobá soutěži: "Kdo vydrží déle v zapnuté pračce". Také jsem si byl zaběhat. Nevěřil jsem, že ten časový rozdíl bude tak znát. Opravdu to bylo asi jako, když vás o půlnoci probudí a řeknou:" Běž, Foreste!"
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Čus, tak zatím můžeš trénovat jako Kinder-vejce 2v1 - běhej se sedlem v ruce, anebo si ho můžeš strčit mezi nohy a šlapat. A do příboje si kup prací prášek, až se z toho pose.reš.
OdpovědětVymazatDrzim palce ;) hlavne se nezranit,aby vse klaplo,jak melo =)
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
OdpovědětVymazatFotky paráda, a závod ať Ti vyjde. Asi je tam fajne.
OdpovědětVymazat